frekvence hlásek yordštiny

V původním textu Yorde vero e anieno bylo Klementem J. Jiskrou použito pouhých 23 hlásek (abcdefghik lmnopqrstu vwy). Při práci s textem vznikla i statistika četnosti jednotlivých grafémů a pořadí z hlediska frekvence hlásek v tomto pořadí eoariwnultsbmkqdfpghcyv, které je vyjádřeno přesněji v následující tabulce:

Zde je však správné upozornit, že některá slova složená z jednotlivých písmen byla v textu nahrazena jedním symbolem (ideogramem Bůh, Duch, Jiskra poznání atd.), a tak počet písmen a hlásek zkoumaného textu o něco nesouhlasí. Pro naše badatelské účely je však důležité, že jsme schopni rekonstruovat text jak v původní jazykové, tak i v grafické podobě.

Do jaké míry se frekvencí jednotlivých hlásek zabýval sám K. Jiskra samozřejmě nevíme, ale na základě tohoto rozboru můžeme konstatovat, že yordština používá hlásek v podobných měřítcích, jako je to běžné u evropských jazyků, které byly u nás na přelomu 16. a 17. století známy v Praze a v univerzitním prostředí (v úvahu bereme zejména latinu, středověkou němčinu, francouzštiu, italštinu, hebrejštinu a češtinu). Prozkoumáme-li stavbu písma a vezmeme-li v úvahu, že finální písemný zápis se skládal ze zatlučených měděných hřebíků naštípaných z tehdy drahého měděného drátu, můžeme vypozorovat, že nejfrekventovanější hlásky jsou svou podobou opřeny o menší počet stavebních prvků - bodů.

Po zvážení techto okolností můžeme oprávněně předpokládat, že K. Jiskra k tvorbě textu a písma přistupoval s plnou vážností, promyšleně i vzhledem k pracnosti vytvářeného záznamu, ceně materiálu a  vycházel určitě z hlubších jazykových znalostí, které pravděpodobně získal na univerzitě.

PhDr. Milan Kopecký, jazyková sekce