yordština

Jak už bylo dříve řečeno, jazyk a písmo použité v Yorde vero e anieno nemá v české ani evropské literatuře svůj ekvivalent, proto je možno říci, že Klement Jiskra způsob zápisu odvodil sám z konečné zamýšlené podoby svých knih, tedy od použitého materiálu. Záměru vytvořit efektní zápis textu ve dřevě podřídil i konstrukci písma. Malování nebo řezba písmen nezapadala do jeho představ, proto nevyužil, a ani nemohl využít latinky, řeckého písma, odvozenin zápisů z alchymistických knih ani dalších tehdy v pražském univerzitním prostředí známých písem.

Sada znaků napovídá, že nejdříve existoval hotový text a že z něj teprve následně byla odvozena podoba znaků tak, aby nejpoužívanější písmena byla vytvořena z co nejmenšího počtu bodů. Takto bylo možno použít co nejmenšího počtu měděných hřebů, naštípaných zřejmě z měděných drátů vyrobených tažením studenou cestou. To mělo zajisté svůj význam ekonomický, protože tak se snížila spotřeba cenného materiálu a také prostor, v kterém byl text zapsán, v neposlední řadě byla také snížena i pracnost.

Podle všech dostupných informací byl text takto „vysázen“ do dubové desky ve tvaru kola, možná profilovaného disku 1,5 – 3 cm silného, o průměru 30 – 35 cm uprostřed opatřeného kruhovým otvorem o průměru 3 – 5 cm pro lepší uchopení nebo zavěšení. Od tohoto středu se pak spirálovitě nebo v kruzích odvíjel text do kraje disku. Předpokládá se, že takových identických disků bylo v souladu se závěrečným veršem vyrobeno šest, ale přímé důkazy pro toto tvrzení scházejí. V současné době se prověřují indicie, že alespoň část těchto disků může být archivována ve sbírkách muzeí jako okrasné předměty nebo předměty neznámého účelu.

Mgr. Martin Chaloupka, jazykový specialista CBS